Klimatická změna je realitou
Změna klimatu představuje pro Evropany vážný problém. Změnu klimatu považuje podle celoevropského průzkumu zveřejněného v září 2017 za vážný problém více než 9 z 10 občanů EU (92%).
Za poslední dvě desetiletí jsme byli svědky 18 nejteplejších let v historii a nárůstu frekvence a intenzity extrémních povětrnostních událostí. V Evropě to vyústilo například v:
- extrémní vlny horka ve čtyřech z posledních pěti let;
- teploty za polárním kruhem o 5 °C vyšší než obvykle, v létě 2018, což přispívá k rychlému úbytku ledu v arktickém moři a vede k negativním dopadům na severskou biodiverzitu;
- velká sucha v rozlehlých částech Evropy;
- povodňové události, zejména v zemích střední a východní Evropy.
Extrémní klimatické události, jako jsou lesní požáry, bleskové povodně, tajfuny a hurikány, způsobují masovou devastaci, ztráty na životech a také ekonomické škody. Ekonomické škody v důsledku katastrof způsobených povětrnostními vlivy dosáhly v roce 2017 celosvětově 283 miliard EUR. Například sucha, k nimž došlo v několika zemích EU v roce 2018, se podepsaly na produkci plodin na orné půdě a krmiv pro zvířata.
Podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), zveřejněné v říjnu 2018, se planeta otepluje o 0,2 °C za deset let. Globální teploty již vzrostly o 1 °C, a pokud hned teď nezačneme jednat, mohlo by do roku 2060 toto zvýšení dosáhnout 2 °C.
Pokud k tomu dojde, dopady změny klimatu se celosvětově zhorší. Mohlo by například zmizet 99 % korálových útesů a tání ledovců v Grónsku by mohlo nakonec vést k sedmimetrovému vzestupu hladiny moře, což by zcela zásadně ovlivnilo pobřežní oblasti.
To vše bude mít závažné důsledky pro evropské i globální hospodářství, infrastrukturu, výrobu potravin, veřejné zdraví, biodiverzitu a politickou stabilitu. Podle předpovědí by například do roku 2100 mohly roční škody způsobené povodněmi v Evropě vystoupat z 5 miliard EUR na 112 miliard EUR a 16 % současného středomořského klimatického pásma může zcela vyprahnout. Při globálním oteplení o 2 °C navíc pocítíme výrazněji snížení dostupnosti potravin než při oteplení o 1,5 °C. Pouze omezením globálního oteplování na 1,5 °C by se svět mohl vyhnout některým z nejhorších klimatických dopadů a snížit pravděpodobnost extrémních povětrnostních jevů. Proto je nezbytné zavést ohledně změn klimatu okamžitá a rázná opatření.
Vize pro klimaticky neutrální Evropu
V listopadu 2018 předložila Evropská komise dlouhodobou strategickou vizi na snížení emisí skleníkových plynů, která ukazuje, jak může Evropa stát v čele cesty ke klimatické neutralitě – k ekonomice s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů (Sdělení Evropské komise „Čistá planeta pro všechny: strategická dlouhodobá vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky do roku 2050“ ).
Strategie zkoumá, jak toho lze dosáhnout sledováním všech klíčových hospodářských odvětví, včetně energetiky, dopravy, průmyslu a zemědělství. Rozebrala portfolio možností a zdůrazňuje, že do roku 2050 je možné přejít na nulové čisté emise skleníkových plynů, a to na základě stávajících – ač v některých případech teprve vznikajících – technologických řešení, která posilují postavení občanů a sbližují činnost v klíčových oblastech, jako je průmyslová politika, finance nebo výzkum, za současného zajišťování sociální spravedlnosti pro spravedlivý přechod.
Vize Evropské komise nastiňuje sedm hlavních strategických stavebních bloků:
- maximalizace přínosů energetické účinnosti včetně budov s nulovými emisemi;
- maximalizace nasazení obnovitelných zdrojů a využití elektřiny k plně dekarbonizovaným dodávkám energie v Evropě;
- osvojení čisté, bezpečné a propojené mobility;
- konkurenceschopný průmysl EU a cyklické hospodářství jako klíčový prostředek ke snížení emisí skleníkových plynů;
- rozvoj adekvátní inteligentní síťové infrastruktury a propojení;
- využívání všech výhod biohospodářství a vytvoření významných úložišť uhlíku;
- řešení zbývajících emisí CO2 pomocí zachycování a skladování uhlíku.
Díky sledování těchto stavebních bloků, počínaje zavedením rámcového programu pro klima a energetiku do roku 2030, se bude EU moci posunout směrem k prosperujícímu hospodářství, které bude z hlediska klimatu neutrální. Strategická vize Komise je reakcí na výzvu Pařížské dohody pokračovat v úsilí o udržení globálního oteplování na 1,5 °C ve srovnání s předindustriální úrovní. Je také plně v souladu s cíli OSN pro udržitelný rozvoj. EU je globálním lídrem v přechodu na více nízkouhlíkové hospodářství. Občanům a společnostem ve všech zemích EU se již podařilo snížit emise skleníkových plynů o 22 %, zatímco hrubý domácí produkt (HDP) se mezi lety 1990 a 2017 zvýšil o 58 %. EU prokázala, že je možné oddělit emise od hospodářského růstu a že opatření v oblasti klimatu jdou ruku v ruce s rozvojem nových průmyslových odvětví, pracovních míst a technických inovací.
EU je nyní na dobré cestě ke splnění svých cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2020 a dokončila regulační rámec k dosažení cílů do roku 2030 v oblasti dalšího snižování emisí a přechodu na čistou energii. Tyto politiky společně umožní EU splnit svůj příspěvek v rámci Pařížské dohody ke snížení emisí do roku 2030 nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990. A budou-li plně realizovány nové cíle v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie do roku 2030, mělo by to EU umožnit snížení emisí přibližně o 45 %.
Je však třeba udělat více. Strategická vize Komise nastiňuje, jak by bylo možné do roku 2050 uskutečnit přechod ke klimaticky neutrální ekonomice.
Jak dosáhnout dlouhodobých teplotních cílů
Vize EU je založena na podrobné analýze osmi cest pro možné budoucí hospodářství EU. Tyto cesty:
- dosahují snížení emisí skleníkových plynů o 80 až 100 % ve srovnání s rokem 1990, přičemž 100% snížení představuje klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050;
- staví na politice „bez lítosti“, jako je silné využívání energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, ale mění intenzitu používání elektrifikace, vodíku a elektronických paliv, jakož i energetickou účinnost koncových uživatelů a úlohu cyklické ekonomiky;
- ukazují, že dynamické hospodářství EU lze kombinovat s ambiciózními cíli politiky v oblasti klimatu, a to i se stávajícími technologiemi.
Tyto cesty nepředpovídají, co nás v budoucnu čeká, nýbrž znázorňují věrohodnost ambicí politiky EU v oblasti klimatu. Snižování emisí skleníkových plynů Prvních pět cest se snaží dosáhnout více než 80% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990. Cílem je lépe pochopit, jaké jsou dostupné možnosti snižování emisí a jak budou různými způsoby transformovat jednotlivá odvětví v naší ekonomice. Šestá cesta kombinuje nákladově efektivní možnosti snižování emisí skleníkových plynů z prvních pěti cest a dosahuje snížení emisí skleníkových plynů až o 90 %. Sedmá a osmá cesta hodnotí, jak lze do roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů, tj. klimatické neutrality, a sleduje také roli čistých negativních emisí k dosažení nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050. Sedmá cesta tlačí nosiče energie s nulovým obsahem uhlíku a spoléhá na technologie odstraňování emisí CO2, zejména bioenergie v kombinaci s technologií zachycování a skladování uhlíku, k vyvážení emisí. Naproti tomu osmá cesta se více zaměřuje na dopad oběhového hospodářství ve světě, v němž nákupní volby zákazníků mají menší vliv na produkci uhlíku. Má větší prostor k posílení propadu využívání půdy a kvůli vyvážení zbývajících emisí se nemusí tolik spoléhat na technologie odstranění emisí CO2. Dosažení neutrality klimatu bude záviset na kombinaci hnacích sil při nasazení všech možností k dosažení této ambiciózní vize.
Co bude následovat?
Dlouhodobá vize Evropské komise vyzývá orgány EU, národní parlamenty, podnikatelskou sféru, nevládní organizace, města, obce a občany, zejména mládež, aby se zapojili do celoevropské debaty, která bude formovat budoucnost Evropy a zajistí, aby EU mohla i nadále vést globální úsilí v boji proti změně klimatu. Tato celoevropská diskuse by měla EU umožnit přijetí a předložení ambiciózní dlouhodobé strategie ke snižování emisí skleníkových plynů do začátku roku 2020 Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC), jak to vyžaduje Pařížská dohoda.
