Čelíme největší hrozbě za posledních několik tisíc let.
Věda dokázala, že globální oteplování způsobené emisemi oxidu uhličitého má dopad na celou planetu. A věda analyzuje také možnosti člověka snížit vlastní uhlíkovou stopu.
Dosud vědci varovali, že v budoucnu může dojít ke klimatickým změnám. To však již neplatí, protože změny se dějí rychleji, než jsme předpokládali, klimatické změny již probíhají. Není pochyb o tom, že při současné úrovni oteplování riskujeme zkázu.
Času moc nezbývá a na záchranu planety máme poslední šanci.
Co nás čeká, pokud budeme i nadále zvyšovat množství oxidu uhličitého v atmosféře?
Pokud budeme pokračovat bez omezení a oxid uhličitý bude stoupat, tak se globální oteplení mezi roky 2040 a 2050 zvýší o jeden a půl stupně. Tento nárůst teploty se ale nezastaví, naopak. A kritická hranice je nárůst teploty o dva stupně. Přesnou představu o tom, jak vypadá svět teplejší o dva stupně v tuto chvíli nemáme. Ale víme, s jakými následky se budeme potýkat.
Problematická produkce potravin
Nejenom kvůli zvýšené síle bouří a následných záplav, častých vln veder a sucha bude produkce potravin problematičtější a lze jen s obtížemi odhadnout, jak lze udržet zemědělství a uživit obyvatele planety.
Například pokusy na rýži, obživě po celé Asii, ukazují, že se zvyšováním oxidu uhličitého a teploty se výrazně mění i výživová hodnota pěstované rýže. Obsahuje výrazně méně bílkovin.
Migrace a destabilizace
Některé části světa se rychle stávají neobyvatelnými, dochází k vnitřnímu vysídlení a migraci. Dojde k dalším nepokojům kvůli vodě. Ty vyvolají politickou a kulturní destabilizaci a naplní se scénář miliónů klimatických uprchlíků.
Stoupající oteplení a stoupající hladina
Současné trajektorie předpovídají, že na konci století bude na naší planetě o tři až pět stupňů tepleji.
Některé modely ukazují, že v případě takové klimatické změny stoupne na konci století hladina moře až o metr. A v pobřežních oblastech, které jsou méně než 10 m nad úrovní moře, žije více než 600 milionů lidí.
Nezadržitelně se blíží bod zvratu. Bod zvratu nastává, když nějaká část klimatického systému může i kvůli problému oteplování vyvolat nezvratné změny.
Věčný led v Grónsku či západní Antarktidě může nevratně roztát.
Změna v proudění Atlantského oceánu může způsobit kolaps.
Rostoucí teplota negativně ovlivní deštné pralesy a také způsobí roztání permafrostu – věčně zmrzlé půdě severní polokoule, ve které se nachází obrovské množství metanu. Jedná se o další skleníkový plyn, který po uvolnění do atmosféry opět negativně podpoří nárůst teplot.
Tváří v tvář těmto možným hrozbám se od devadesátých let 20. století mnohé světové vlády snaží hledat řešení. Série klimatických summitů ale dosud nedokázala snížit celosvětové emise.
V roce 2015 se světoví lídři opět sešli tentokrát v Paříži. A konečně vznikla dohoda. Dohoda mezi představiteli 194 států celého světa, která mj. zakotvila snahu vyspělých i rozvojových zemí o udržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.
Dovětek
Česká republika tuto dohodu ratifikovala jako poslední ze všech států Evropské unie, a to 5. října 2017. Pokud se chceme pokusit udržet celosvětové klima na jeden a půl stupně, tak do roku 2030 musíme naše uhlíkové emise snížit na polovinu a do roku 2050 je zcela odstranit.
V jakých podmínkách budou žít naše budoucí generace záleží na přístupu každého z nás. Nelze slepě spoléhat na politickou reprezentaci, že to „vše sama zařídí“. Je nutné mít na paměti a neustále připomínat, že opatření proti klimatickým změnám je nutné realizovat ihned a v co největším rozsahu. Bez razantní změny našeho chování a potřebných změn zanecháme budoucí generaci neřešitelný problém, který výrazně ovlivní jejich životy. A to nemluvíme o nějaké vzdálené generaci našich potomků. Mluvíme o generaci, která se již narodila a očekává, že jim jejich rodiče a prarodiče nenechají pouze spálenou zem…
Zjistěte si více informací o klimatické změně, protože poznání je prvním stupněm pozitivních změn. Žij lokálně, ale přemýšlej globálně!
