Podle studie zveřejněné v časopise Science, absorbují lesy na celém světě téměř 9 miliard tun oxidu uhličitého, skleníkového plynu podílejícího se na změně klimatu. Chcete zachránit planetu? Zasaďte strom. Nebo ještě lépe mnoho stromů. Nebo jich tolik nekácejte.
To jsou závěry nové studie, která zjistila, že světové lesy hrají nečekaně velkou roli ve změně klimatu, vysávají skleníkový plyn oxid uhličitý (CO2) a ukládají uhlík do dřeva. To zase pomáhá regulovat koncentrace CO2 v atmosféře – a zabraňuje přehřátí planety.
Asi jedna čtvrtina zemského povrchu je pokryta lesem. Ale zatímco vědci a studenti již dlouho věděli, že stromy absorbují oxid uhličitý, nikdo si nebyl jistý, jak významná je jejich role. Oceány, atmosféra a další suchozemské ekosystémy také absorbují uhlík.
Kolik CO2 ale absorbují lesy? Lesy jsou neuvěřitelně rozmanité napříč různými regiony – tropické, boreální, mírné – a za různých podmínek: rostou rychle, jsou omezeny, umírají nebo znovu vysazeny. Vědci se snažili získat úplný obrázek o tom, jaký dopad mají samotné lesy na klima.
Zdá se, že lesy hrají dominantní roli při pohlcování skleníkových plynů v atmosféře, působí jako obří houba a pohlcují v průměru asi 8,8 miliardy tun oxidu uhličitého ročně – nebo asi jednu třetinu emisí fosilních paliv ročně. Během zkoumaného období bylo v dřevěných vláknech každý rok uzamčeno asi 2,4 miliardy tun pevného uhlíku, což bylo pro vědce překvapení.
„Nové informace naznačují, že lesy samy o sobě představují nejvýznamnější zemský uhlíkový jímač, a že nezalesněné oblasti nelze souhrnně považovat za hlavní jímač absorpce uhlíku,“ řekla Yude Pan, americká vědkyně Forest Service a hlavní autorka studie. Toto zjištění by mohlo mít velké důsledky pro národní lesnické politiky na celém světě.
Tropické lesy jsou kritické. Studie zjistila, že tropické lesy nedotčené odlesňováním pohlcují obrovské množství uhlíku, více než všechny ostatní lesy na severní polokouli dohromady. Vědci však také zjistili, že překvapivě velké množství uhlíku (1,6 miliardy tun ročně) bylo absorbováno opětovným růstem tropických lesů, které se zotavovaly z odlesňování a těžby dřeva, což částečně kompenzuje velké množství uhlíku emitovaného do atmosféry z tropických požárů a vypalováním lesů.
„Naše odhady naznačují, že v současné době mohou celosvětově zavedené lesy, které jsou mimo [tropy], odpovídat za zemský uhlík,“ uvádí studie.
Kde tedy rostou lesy? Ukazuje se, že např. masivní sibiřský les roste a vyplňuje oblasti vykácené pro zemědělství z dob Sovětského svazu. Současně sucho a lesní škůdci naopak zničili část borových lesů Kanady a způsobili, že tato oblast sklouzla do čistého emitoru uhlíku, protože rozkládající se dřevo uvolňuje uhlík do atmosféry více, než poničené lesy dokáží absorbovat.
Na druhé straně mírné lesy v USA a Evropě rostly napříč oblastmi, které byly kdysi vykáceny pro zemědělství. Tyto mírné lesy pomáhají vyrovnat rovnováhu správným směrem a absorbují asi jednu třetinu celkového příspěvku lesů po celém světě – asi 800 milionů tun uhlíku ročně během studijního období.
Studie například zjistila, že v USA například rychlý nárůst mírné lesní půdy zvýšil spotřebu uhlíku téměř o třetinu od roku 1990. Čína zaznamenala podobnou míru nárůstu, protože masivní programy pěstování stromů urychlily absorpci CO2 lesy v této zemi.
Studie však uvádí, že je příliš zjednodušené spoléhat se na to, že lesy budou nadále odstraňovat uhlík z atmosféry, a poznamenává, že sekvestrace lesního uhlíku je reverzibilní, pokud se zvyšuje sucho, požár a poškození hmyzem. Podle výzkumníků je nezbytný další výzkum.
„Dříve jsme věděli, že se oxid uhličitý absorbuje na zemi, ale nevěděli jsme s jistotou, proč,“ říká Dr. Birdsey. „Příběh je nyní mnohem jasnější.“
